Zkrátka řečeno Jídlo ve škole...
Jídlo u nás ve školní jídelně je jak všichni víte skoro jako počasí. Dalo by se to definovat slovem proměnlivé nebo zatažené. Nejen, že na jistých stránkách www.bechro.estranky.cz, které nechtěly být jmenované, jsme se dozvěděli o našich výkonných paních vrátných a jejich mléčné produkci. Zde se ale dozvíte taje školních automatů, jídelny a již zavřeného bufetu. Hádejte proč asi že....
No dál. Jistě všici víte ( jen vy všici, co chodíte k nám do školy to je logické ne! ), že pod automaty s občerstvovacím sortimentem se nachází řádně nacpaná bedýnka s jedem na krysy. Nebo na studenty?? Kdo ví. ( K obrázku. takhle se denně tváří naše paní vrátná po ránu, když nám vydává mléko...)
Tak teď se konečně můžu pustit do kriticky kritické kritiky jídelny. Nejčastěji se v ní vaří ÚHOŘ. Takzvaná Univerzální Hnědá Omáčka Ředěná! Dále vám chuti dodá zajisté kyselý výraz madamme kuchařek, jenž kydlí pokrm na placaté věcičky, jež jsou nazývané talíři. Odpolední program řadového studenta: Je po poslední hodině a vy se kodrcáte na oběd. Nic zvláštního. Přijdete ke dveřím do jídelny.... a tam... totální lis osob, někdy také zoufalého dozoru. Stále vás to nepřekvapuje. Dál... Lisujete ty před sebou a ti za vámi lisují vás, zkrátka jedne velkej lis. Nakonec se celí zpocení a upachtění protlačíte k příborům a tam... zrada! žádný nejsou. Když je konečně doplní vesele pokračujete dál. Dostanete kyd na talíři ( krabí salát, želé s perníkem, s fikanou přezdívkou perník se želé nebo jinou pochutinu ) a doklopýtáte na místo. A zrada č. 2. Žádné místo není volné. Tak čekáte až vypadne banda poťouchlých primánů, konečně se usadíte, zaboříte vidličku (popř. prst) do želé s perníkem a s prapodivnou grimasou zjistíte, že prst nejde ven. Páčíte, páčíte až vypáčíte. Vrhnete znechucený pohled na kydanec a kráčíte k okýnku se zbytky. ( Máte štěstí když vás nepřeválcuje kdosi a cosi ) a ve zuboženém stavu kráčíte pryč. 
Tak myslíte si, A mam vyhráno, ale ono ne! Nakonec vás ještě někdo trefí zbytkem z oběda a to je teda vrchol. Ještě horší než důchodci v MHD! Upozorňuji! Kdo nezažil každodenní boj o potravu, neví jaké to je!
Jo a ještě tu byl pochybný bufet. Po jeho otevření se z okolí začalo vytrácet drobné zvířectvo a paní v bufetu se stále pochybně culila. Skončilo to tím, že bufet zavřeli, když se paní bufeťačka pokusila o školní užovku. Takže radim! Dávejte si na školní jídlo bachec!!! ( K obrázku: už chybí jen želé...)
No dál. Jistě všici víte ( jen vy všici, co chodíte k nám do školy to je logické ne! ), že pod automaty s občerstvovacím sortimentem se nachází řádně nacpaná bedýnka s jedem na krysy. Nebo na studenty?? Kdo ví. ( K obrázku. takhle se denně tváří naše paní vrátná po ránu, když nám vydává mléko...)
Tak teď se konečně můžu pustit do kriticky kritické kritiky jídelny. Nejčastěji se v ní vaří ÚHOŘ. Takzvaná Univerzální Hnědá Omáčka Ředěná! Dále vám chuti dodá zajisté kyselý výraz madamme kuchařek, jenž kydlí pokrm na placaté věcičky, jež jsou nazývané talíři. Odpolední program řadového studenta: Je po poslední hodině a vy se kodrcáte na oběd. Nic zvláštního. Přijdete ke dveřím do jídelny.... a tam... totální lis osob, někdy také zoufalého dozoru. Stále vás to nepřekvapuje. Dál... Lisujete ty před sebou a ti za vámi lisují vás, zkrátka jedne velkej lis. Nakonec se celí zpocení a upachtění protlačíte k příborům a tam... zrada! žádný nejsou. Když je konečně doplní vesele pokračujete dál. Dostanete kyd na talíři ( krabí salát, želé s perníkem, s fikanou přezdívkou perník se želé nebo jinou pochutinu ) a doklopýtáte na místo. A zrada č. 2. Žádné místo není volné. Tak čekáte až vypadne banda poťouchlých primánů, konečně se usadíte, zaboříte vidličku (popř. prst) do želé s perníkem a s prapodivnou grimasou zjistíte, že prst nejde ven. Páčíte, páčíte až vypáčíte. Vrhnete znechucený pohled na kydanec a kráčíte k okýnku se zbytky. ( Máte štěstí když vás nepřeválcuje kdosi a cosi ) a ve zuboženém stavu kráčíte pryč. Tak myslíte si, A mam vyhráno, ale ono ne! Nakonec vás ještě někdo trefí zbytkem z oběda a to je teda vrchol. Ještě horší než důchodci v MHD! Upozorňuji! Kdo nezažil každodenní boj o potravu, neví jaké to je!Jo a ještě tu byl pochybný bufet. Po jeho otevření se z okolí začalo vytrácet drobné zvířectvo a paní v bufetu se stále pochybně culila. Skončilo to tím, že bufet zavřeli, když se paní bufeťačka pokusila o školní užovku. Takže radim! Dávejte si na školní jídlo bachec!!! ( K obrázku: už chybí jen želé...)
Autor: Hyacinta Huhlavá
Komentáře
Přehled komentářů
V nasi jidelne vari super.. A hovori to vsichni- jsem na gymplu
Jídelna má školní láska!
(Zdeňka, 5. 11. 2006 13:38)Naprosto tomu rozumím, do školní jídelny výše zmíněného ústavu jsem přestala chodit na začátku druháku. Už to nešlo vydržet, nejhorší byly smrduté tácy, UHO a rozvařená rýže. Někdo říkal, že se to prý o moc zlepšilo. Škoda jen,že to není pravda.
jj-to je hukot
(Therka, 3. 11. 2006 21:17)Ještě že na ty obědy nechodim.to rači do mekáče s debilama jako sou kosák s bursákem
Ale no
(Sabina, 24. 3. 2007 19:39)